Na co jsou tyhle dveře?

1. července 2016 v 22:14 | Emily Rook |  Kresby
Zkusila jsem tenhle art trochu jinak stínovat než obvykle, nevím zda je to vidět, či zda to popřípadě nevypadá špatně...
Využila jsme tady dvou charakterů AniZu a její egoistický koutek, Shiawase (ta malá zelená) a Chishiki (to modrovlasé trdlo) a zakompovala ji do obrázku, kde v neznámé dreamy krajině prozkoumáváme dveře, co na první pohled nikam nevedou...~

 

Knihovna.

27. června 2016 v 20:20 | Emily Rook |  Kresby
Kdysi dávno stávala v Donu velká knihovna, jímající jak velké množství té nejlepší fikce, povídek a příběhů, tak veškeré spisy o historii nejen svého města - dokonce i druhé dvě metropole sem přemístili své popsané svitky. Tak se z tohoto místa zrodilo centrum, kde se stýkaly tři kultury - Donu, Kamy a Zetu. Díky němu spolu žily v míru, neboť se zde jejich vládci setkávali na diplomatická jednání, popíjeli čaj, kávu a cider, mluvili o dění ve svém světě a ve volných chvílích si i předčítali ze své oblíbené literatury.
Bohyně Zetu si oblíbila populárně naučnou literaturu. Zajímalo ji vědění o technice a přírodovědných oborech. Dokázala by po nocích prohlížet všelijaké encyklopedie a návody. V této sbírce se dokonce nacházelo pár knih o přelomových objevech psaných přímo jí!
Bůh Kamy miloval romány pojednávajících o osudech lidí - šťastných a nevydařených láskách, milostných pletkách, ale i o trablech co si spolu zažívají přátelé.
A co ten, jemuž knihovna patřila? Co Bůh Donu? Ten si vybíral ke čtení především dobrodružné knížky o hrdinech a jejich velkých činech. Rád se ponořil do dění epických bitev vedených velkými a moudrými generály, které tvořily budoucnost.
Toto je ale minulost. Nyní z knihovny a jejího obsahu zbyl jen popel. Shořela, a s ní i vazby, jež mezi sebou tito tři bývalí přátelé měli...


Kreslit na papír nebo do počítače?

4. června 2016 v 22:04 | Emily Rook |  Kresby
Tak jsem dostala k narozeninám nový tablet. Ne ten zvětšenej mobil, ale ten na kreslení, grafický tablet. Ač se v mém vlastnictví nacházel už jeden exemplář od podobného druhu, jsem za svůj nový Wacom Intuos Pro M fakt ráda. Ten starý Genius, co jsem měla asi pět let, mi i přes jednu opravu začal znovu dělat nepěkné věci. Ano, dalo se s ním kreslit, jen se třeba uprostřed tahu stylusem (to je to perko k tabletu) rozhodl nespolupracovat a já další minutu strávila přibližováním a oddalováním hrotu od plochy tabletu doufajíc, že se vzpamatuje. Vzpamatoval se, to jo, jen mi tyhle případy trochu prodružovaly a znepříjemňovali práci. I přes to jsem dokázala z toho polorozbitého stylusu vyplodit věci jako...

...tohle.
 


Ariel Bloomer

16. května 2016 v 19:05 | Emily Rook |  Kresby
Tak jsem pro jednou zkusila vystoupit ze své komfortní zóny a nakreslit něco pro mne neobvyklého - potrét frontmanky hudební skupiny Icon for hire, jmenovitě Ariel Bloomer. Není to (zatím) nějaká mainstream skupina (myslím?) (na druhou moji kamarádi na ni přišli i bez mého přičinění) (i když to možná bude tím že posloucháme podobnou hudbu), tak bych vám ji mohla trochu představit: V čele stojí výše zmiňovaná zpěvačka, charakteristická na první pohled především svými... Ehm... Růžovými vlasy. (Což byl vlastně hlavní důvod proč jsem jí chtěla nakreslit.)

A protože je vždycky těžké vybrat tu nejlepší skladbu od určitého interpreta, hodím vám sem jejich nejnovější písničku, která se mi ale vlastně taky dost líbí.


A teď k samotné kresbě.


Technika? Vodovky a pastelky na běžný vodovkový papír co používám. Ééé... Myslím že by to nebylo nijak špatné, kdybych jen okopírovala fotku (jak jsem to dříve dělávala), jenže já jsem byla jako "lol teď už jsem pro" a k obyč portrétu z hlavy přikreslila ruce, čímž jsem to dle mého názoru možná trochu zkazila - a možná taky ne, posuďte.

Držte se, pondělí už končí! Emily.

29. stránka

11. května 2016 v 19:02 | Emily Rook |  Six
Pro potěšení všech obsedantně kompulzivních jedinců končím Six dvacátou devátou stránkou, minimálně do té doby než dopíšu/dokreslím Die Rabescheuche.